8. KOOMEETING

8. KOOMEETING 30.9. - 1. 10. 2017 Mělník

(meeting z pohledu Blanky Duškové)

 
8. Koomeeting - Mělník - 30.9.+1.10.2017
 
Sraz bude v sobotu u hotelu, asi kolem 14 hodin. Program ještě upřesníme, půjdeme na procházku kolem Labe, s paní Grešíkovou si popovídáme o chovu a dalších důležitých věcech kolem kooikrů, uděláme společnou fotku... Kolem 19 hodin můžeme zajít do blízké restaurace na společnou večeři. V neděli se pak dopoledne přesuneme (autem asi 30 minut) do Ješína kde bude možnost vyzkoušet si coursing, nevadí pokud jste ho s pejsky zatím nezkoušeli, většinu kooikrů to zaujme. Poté se ještě můžeme zajít v blízkém okolí někam projít, záleží kolik nás ještě zbude a do čeho budeme mít chuť. Tolik k hrubému nastínění programu.
 
Ubytování je domluvené v hotelu Ludmila v Mělníku - http://www.ludmila.cz/. Hotel se nachází na kraji města, všude kolem spousta prostoru k venčení, jsme tam i s pejsky vítáni. Rezervace ubytování jim pište na tento e-mail: zuzana.hartmanova@ludmila.cz a uveďte že jste účastníci Koomeetingu, dostanete 10% slevu na ubytování. Měli by mít dostatek volných pokojů, kdyby někde chtěl jinam, další ubytování je možné zde: www.hotel-olympionik.cz nebo zde: www.hotelcampoamor.cz.
 
Všechny účastníky prosím o vyplnění krátké "přihlášky", kterou přikládám a zaslání na e-mail info@kooikerhondje.info

Dne 4.11.2016 jsme se stali šťastnými majiteli fenky kooikerhondje. A tímto dnem začala naše „kooikří“ životní etapa. Postupně jsme se seznámili s několika ostatními majiteli a to zásluhou Pavlíny Seyfriedové, která v na počátku dubna 2017 zorganizovala menší setkání kooikrů v centrálním parku na Praze 13. Setkání se neslo ve velmi přátelském duchu a proto jsme se těšili na velké setkání - KOOMEETING.

 

Tento, již 8. koomeeting, se uskutečnil 30.9.-1.10.2017 ve městě Mělník. Sraz byl ve 13 hodin v restauraci U Šatlavy na mělnickém náměstí. Přesto, že byla restaurace celá rezervovaná jen a jen pro nás, volné nezůstalo ani jedno jediné místo. Náhodní návštěvníci, kteří chtěli v této restauraci poobědvat, nevěřili vlastním očím. Tolik stejných pejsků, které na ulici jen tak nepotkáte. Nezbylo jim však nic jiného, než jít o dům dál.

Na programu byl společný oběd, během kterého se pod vedením paní doktorky Grešíkové probrala a schválila některá nová pravidla postupu chovu plemene kooikerhondje v České republice. Pro mě jako pro nováčka, to byla velmi zajímavá diskuze.

 Můj obdiv patří také obsluze restaurace. Číšník se musel proplétat mezi stoly s rukama plnýma talířů a ještě k tomu dávat pozor, aby nám nezašlápl některého ze psích účastníků. Nutno podotknout, že mu úsměv z tváře nezmizel ani po tom, co jsme se všichni zvedli k odchodu a na tmavé podlaze se válely chuchvalce bílých chlupů.

Poté jsme se společně odebrali k hotelu Ludmila, kde měli účastníci srazu objednané ubytování. Před hotelem proběhlo společné focení. Psí účastníky nebylo možné vůbec spočítat. Byli stále v pohybu a skupinky se neustále přemísťovaly a promíchávaly. Podařilo se mi to spočítat až na společné fotografii. Tak jestli jsem počítala správně, bylo tam 20 kooikrů, 2 zlatí retrívři , 1 bulteriér a 1 papilon. Po focení se někteří účastníci museli rozloučit a odjet domů. Přesto nás zbylo dost a vyrazili jsme na společnou procházku podél Labe. Psi byli nadšení, rybáři, které jsme cestou potkali, již o poznání méně. Někteří z psích účastníků jim totiž beze studu strkali hlavy do kyblíků s připravenou návnadou. Myslím, že někteří (ta naše určitě), jim i kus ujedli. Sluníčko svítilo, páníčkové se mezi sebou dobře bavili, psi byli spokojení. Navečer jsme se rozloučili. Někteří odjeli domů, někteří se šli ubytovat do hotelu Ludmila.

Druhý den v deset hodin jsme již v menším počtu  vyrazili na společnou procházku kolem zatopeného lomu Baraba. Počasí nám dopoledne ještě přálo a nálada byla stále velmi dobrá. Kolem 12. hodiny jsme se přemístili do Velvar, kde jsme chtěli společně poobědvat. Bohužel jediné, co bylo otevřené, byla cukrárna. Tak jsme si dali alespoň kávu a zákusek. Poté jsme společně vyrazili do Ješína, kde nás měl čekat coursing. Počasí se už trochu pokazilo, začala být krapek zima. Také bylo nemilé, že pán, který slíbil, že coursing bude jen pro náši kooikří skupinu, nás pouze začlenil mezi ostatní své pravidelné návštěvníky. Z toho jsme byli docela rozladěni, protože čekání bylo velmi dlouhé. To však spravila Petra Burešová, která s sebou přivezla svou štěněčí smečku. Měli jsme možnost podílet se na socializaci další kooikří generace. To se asi páníčkům z celého coursingu líbilo nejvíce. Co se týče psích účastníků, ti si coursing užili o poznání víc. Myslím, že první běh si vychutnali všichni. Ten druhý už jen někteří. I tak to byla dobrá zkušenost.

Pozdě odpoledne jsme se už značně promrzlí rozloučili a rozjeli se domů.

 

Děkuji Pavlíně Seyfriedové za organizaci a všem ostatním za přátelskou atmosféru a za to, že jste nás vzali mezi sebe. Tak ať nám ta přátelská atmosféra vydrží a za rok opět na shledanou!!!

 

Fotky si můžete prohlédnout "ZDE" - Pavlína Seyfriedová a "ZDE" - Michal Hurník