7. KOOMEETING

7. KOOMEETING 10. - 11. 9. 2015 Brno

(meeting z pohledu Jany Slané a Milana Hovorky)

 

Již se stává tradicí každoroční setkání pejsků plemene kooikerhondje, KOOMEETINK. V letošním roce se uskutečnil již 7. KOOMEETINK, ve dnech sobota 10. a neděle 11. září. Po šesti letech opět v Brně, tentokrát v hotelu Prosperita v překrásném prostředí brněnské přehrady. Celkem se zúčastnilo 18 kooikrů.

 

Od 14 hodin se začali sjíždět první účastníci. Z aut vyskakovali kooikříci a začalo očuchávání, honění, štěkání a také trochu vrčení. To si mezi sebou vysvětlovaly, kdo je tady „Velký šéf“. Potkali se zase staří známí, štěňátka se svými rodiči a pak se prohnali i ti, kteří se viděli poprvé. U páníčků a paniček to bylo jednoduší, ti na sebe neštěkali ani nevrčeli, jen se pozdravili a začali probírat, co je nového u jejich čtyřnohých miláčků. Ti, kteří zůstali v hotelu na noc, se ubytovali a ke čtvrté hodině jsme v počtu asi 16 pejsků vyrazili na procházku ke psí pláži. Naše pestrá skupinka šla k přehradě, po úzké klikaté lesní silnici z kopce asi 800 metrů. Řidiči aut , kteří nás potkávali, byli dost překvapeni, za každou zatáčkou je čekal zase ten stejný pes. Po příchodu na pláž, se hned poznalo, kdo je opravdu vodní pes. Někteří skákaly do vody doslova bezhlavě, jiní se odvážně a nebo s rozmyslem, koupali. A byly i tací, kterým se do vody nechtělo. Vodní hrátky propukly naplno, létaly klacky, míčky a pejskové, kteří s velkou radostí házené předměty aportovaly z vody. Každé vyskočení na břeh bylo spojeno se sprchou všech, kteří stáli v blízkosti otřepávajících se pejsků. S přibývajícím skotačením se břeh proměňoval v blátivou plochu a kooikříci měnily svou původní barvu. Když se všichni dostatečně ve vodě vyřádili, tak jsme zkusili udělat první společné fotky. Nápad to byl dobrý, ale uskutečnit ho, to bylo trochu horší. Uklidnit rozdivočelou a rozběhanou kooikří smečku, byl dost velký úkol. Páníčkové předvedli svojí trpělivost, pejskové se trochu uklidnili a mohlo se fotit. Jak je na fotkách vidět, vše se povedlo, kooikříci jsou prostě vzorní pejskové. Po společném focení jsme se pomalu vydali na zpáteční cestu k hotelu. Cestou všichni pejskové oschli, a když jsme dorazili k hotelu, opět to byla krásná, bílooranžová zvířátka. Po blátě a šedivé barvě ani stopa. Jo, kooikr má prostě super srst.

V půl sedmé jsme se všichni přesunuli na druhou stranu přehrady do restaurace, kde jsme měli rezervaci. Společná večeře proběhla v přátelském duchu. Někteří pejskové odpočívali a ti mladší, stále provozovali svoje neúnavné hrátky. Páníčkové se dobře navečeřeli a popovídali o kooikřících. Ti začínající měli dost  zajímavých dotazů, a ti zkušenější jim na ně „ velmi odborně „ odpověděli. Domluvili jsme se na nedělní procházku.  Před desátou hodinou jsme se rozloučili. Někteří odjeli domů, někdo na noc ke známým a ostatní odjeli do hotelu Prosperita. Hotel je v krásném prostředí zalesněného údolí nad přehradou. Byl hezký a celkem teplý večer a tak jsme se ještě usadili na venkovní terase. Slečna, která měla v hotelu službu, byla moc příjemná a velmi ochotně nás obsloužila. Chvilku jsme ještě poseděli, opět popovídali na psí téma a šli jsme spát. Pejskové, kteří zde mohly být bez vodítek, si hráli, čuchali po okolí, a nebo si leželi u svých  paniček a páníčků.

 

Nedělní ráno bylo moc krásné, sluníčko začalo hřát, ale bylo ještě trochu ranního chladu. Nasnídali jsme se, opět za přítomnosti našich čtyřnohých mazlíčků, na venkovní terase. Ze švédského stolu jsme si nanosili jídlo ven. V klidu a za příjemného hovoru jsme užívali krásné ráno a dobré jídlo. Po vyrovnání účtů, rozloučení a poděkování obsluze, jsme vyjeli na smluvené místo nedělního setkání.

 

Pavlínka Seyfriedová nám vybrala na nedělní ráno procházku v lesním areále s potůčky a jezírky v časti Brna-Ořešíně. Všem se nám podařilo kolem jedenácté hodiny Drozdí ulici nalézt. Sešlo se nás 15 kooikrů. Někteří včerejší nepřijeli, ale zase dorazily nové posily. Nejlepší organizaci své psí rodiny předvedla slečna Pavlínka. Na sraz přijela maminka, všechna její štěňátka a jejich tatínek se svojí mamkou. Tato osmi členná skupina sraz hodně posílila. Naší Isabelle dojeli tři štěňata, a  jedno si dovezla sebou. Pět kusů také dobrá posila. Byli jsme znovu dosti početná skupina čtyřnohých a dvounohých kamarádů. Pěšáci i cyklisté byli dost z naší smečky překvapeni. První jezírko bylo hned obleženo psími plavci, kteří aportovali a ostatní se kolem vody v černém, mazlavém blátíčku, jenom honily. Toto se opakovalo u každého jezírka, a že jich tam bylo dost. Kooikříci byly ve svém živlu, jejich hravost a neúnavnost je nádherná. Společné hry nebraly konce. Někteří páníčci si už ani své miláčky nemohli poznat. Většina jich byla v barvě světlé, někteří tmavé kávy. Asi po hodině a půl jsme se domluvili na dalším focení. Bylo to znovu velmi zábavné, zastavit a donutit pružinu v podobě kooikra aby poseděla, nás pobavilo. No, focení prošlo. Naše Anime Soul bude kolem 3.10. rodit a tak cesta v horkém poledním sluníčku pro ní  byla dost namáhavá. Rozhodli jsme se vrátit. K nám se připojilo dalších par unavených. Rozloučili jsme se a vydali na zpáteční cestu. Některá štěňátka už toho také měla dost a podle informací prospala zbytek dne.

Početnější skupina, asi těch otrlých běžců agility, pokračovali v další procházce. Asi po hodině a půl došli obloukem k malé rozhledně a rozhodli se procházku ukončit. KOOMEETING ukončili tak, jak se má, společným obědem v restauraci v Ořešíně.

 

Letošní 7. KOOMEETINK se opět povedl. Přálo nám počasí, Pavlínka našla hotel v krásném prostředí, měli jsme štěstí na restaurace, jak v sobotu večer, tak i na hotelu Prosperita, včetně personálu. Počet pejsků a feneček, včetně statečných malých štěňátek byl během dvou dní velmi pěkný. Naši psí kamarádi se společně pobavili, prohnali jeden druhého a pejskové si vysvětlili kdo je vůdce smečky. Jenom je škoda, že se nás nesešlo ještě více, vždyť kooikříků je tady už dost velký počet. Myslíme si, že i pro majitele kooikra je takové setkaní určitým přínosem. Buď se sám něco nového dozví, a nebo poradí ostatním. Každá osobní zkušenost se kterou se podělíme s ostatními je určitě přinejmenším zajímavá.

 

Nesmíme také zapomenout na poděkování Pavlíně Seyfriedové za její organizaci a čas který kooneetingu věnovala. Letos se jí podařilo zase vše na výbornou.

 

Už se těšíme na KOOMEETING 2017.  KOOIKŘÍCI vezměte příští rok své paničky a páníčky na sraz, je Vás tady už dost a na srazu je zábava.

 

                 Děkujeme všem účastníkům KOOMEETINKU 2016

                                         Jana Slaná a Milan Hovorka

 

 

Fotky si můžete prohlédnout zde: http://kooafi.rajce.idnes.cz/7._Koomeeting_2016/ - Pavlína Seyfriedová