Manusia's Polle

majitelka: Helena Chytilová

Z Holandska jsme si na podzim 2007 přivezli dvě štěňata kooikerhondje, fenku Naomie a pejska Polle. Již odmalička byla štěňata rozdílná. Fenka byla štíhlá, hbitá, pořád v pohybu, na procházkách jak neřízená střela. Pejsek byl taková chlupatá kulička věčně se dívající do misky, jestli se nenaplní jídlem, byl neuvěřitelně žravý. Na procházkách se spíše držel u nás, žádné divoké běhání, na zahradě se posadil tak, aby měl dobrý rozhled a pozoroval okolí. Povahově byl úžasný! Vyrovnaný, takový psí frajer, velice rád se mazlil – lehl si na klín stylem „a teď mě hlaďte“, prostě takové zlatíčko a proto jeho odchod bolí o to víc.

V roce jsme mu naměřili jen 34 cm v kohoutku (pes by měl mít cca 38-40 cm), vůbec nelínal a stále měl svojí hustou a dlouhou štěněčí srst. Měl nadváhu, vypadal pořád obézně (tlusté bříško), ale všichni to přisuzovali tomu, že je od malička hodně žravý a musí zhubnout. Po konzultaci s veterinářem jsme mu nasadili dietu – dostatek bílkovin a méně tuku, a zvýšili pohybovou aktivitu. Polle sice zhubnul, ale bříško zůstalo tak jak bylo velké. Jak jsem později poznala, byla dieta zbytečná a tak Polle dostával zase obvyklou porci a už jsme ho netrápili procházkami.

Na jaře 2009 se mu objevily první kožní problémy. Veterinář mu vyholil v místě zánětu kůže srst, aby se to lépe hojilo. Po dvou měsících, kdy mu srst vůbec nedorůstala a stále ještě nelínal, jsem začala mít podezření, že je něco špatně. Při jedné z kontrol u veterináře mi byla položena otázka, zda hodně nepije. Proto jsem Pollemu po 12 hodin odměřovala vodu a tak zjistila, že vypil 1,4 l vody. Optimálně měl za den vypít jen cca 0,6 l vody. Veterinář předpokládal cukrovku nebo nesprávnou funkci nadledvin.

Následovalo vyšetření moči a kompletní rozbor krve. Kromě lehce zvýšených jaterních testů byly ostatní hodnoty v normě. Jen ta cukrovka se vyloučila. Objednala jsem Polleho na Kliniku chorob psů a koček na VFU v Brně. Po celodenním vyšetření (krevní rozbor, rozbor moči, sono břicha, EKG, magnetická rezonance) jsem odjížděla s potvrzenou diagnózou Cushingův syndrom. Na magnetické rezonanci byly zjištěny zvětšené nadledvinky a změny na hypofýze. Diagnóza zněla centrální hyperadrenokorticismus.

Cushingův syndrom se objevuje většinou u starších psů (literatura uvádí 10 let a výše) a proto se s největší pravděpodobností u Polleho jednalo o vrozené onemocnění. Všechny symptomy této nemoci uváděné v literatuře Polle nakonec měl. Během léčby se mu zhoršily kožní problémy a objevily se i problémy s chůzí. Protože končetiny měl bez svalové hmoty a neunesl se, přední tlapky měl prošláplé a pohyb byl pro něj obtížný.

Po vyslechnutí názorů od několika veterinářů (je nutné pravidelné monitorování psa na klinice, je to nevyléčitelné, pouze se potlačují symptomy nemoci), s přihlédnutím k výsledkům magnetické rezonance (změny na hypofýze), aktuálnímu zdravotnímu stavu pejska (kožní problémy, špatná pohyblivost) a finanční náročnosti léčby, jsem se rozhodla, že v léčbě pokračovat nebudeme.

Polle se velmi rychle zhoršil a pak přestal jíst. Poslední návštěva u veterináře byla hodně smutná, bylo to 29. října 2009.

Příznaky onemocnění:
- Pejsek nevyrostl, jen 34 cm v kohoutku
- Přes den se nepohyboval, jen seděl, díval se, pospával
- Štěněčí srst nevylínala
- Vyholená srst ani po 2 měsících nedorůstala
- Pejsek hodně pil, neudržel moč přes noc
- Byl velmi žravý – krmení musel dostávat ve 2-3 dávkách, jinak štěkal hlady
- Slabé nohy (bez svalové hmoty), přední tlapky měl prošláplé
- Velké, jakoby nafouklé břicho
- Kožní problémy (tenká kůže, lupy, hnisavá ložiska s postupnou alopecií)